Dobro a zlo a jeho aspekty v díle F.M. Dostojevského

Robert Kutek

Dobro a zlo je jednou ze základních filozofických otázek. Každý vnímající a rozvažující člověk je dříve nebo později postaven před otázku rozpoznání dobra a zla. Vnímat svět tak jaký je a tuto otázku si nepoložit snad ani není lidské. Člověk se vždy dostává k bodu, kdy hodnotí minulé, přítomné nebo má zvolit budoucí. Hodnocení, volba je vždy svázána s dobrem a zlem. Volba pak předpokládá svobodu, bez níž člověk je jen kolečkem v soukolí stroje osudu. Člověk bez svobodné volby dobra a zla je nedůstojným obrazem ideje člověka.

V moderním světě v němž dochází k přehodnocování všech hodnot, tedy i dobra a zla, nelze postihnout tyto kategorie jakoukoliv jednoznačnou definicí. Lze se jen přiblížit k pravdě o dobru a zlu skrze jednotlivé příklady, z nichž každý postihuje jednu stránku dobra a zla.

Dostojevský se ve svých dílech snažil realizovat svou vlastní zkušenost s dobrem a zlem. Každý titul (Idiot, Zločin a trest, Bratři Karamazovi, Běsi), jenž jsem pojal do své práce, prezentuje vždy jeden pohled vnímání dobra a zla u Dostojevského. Dostojevský prožil pestrý život plný zvratů, osobních výher i proher. Za svou účast v revolučním kroužku „petraševců“ byl odsouzen k smrti. V minutě vykonání popravy byl omilostněn a trest mu byl změněn na čtyři roky vězení a nucenou vojenskou službu. Když Dostojevský píše o lidech, o dobru a zlu, pak píše o něčem konkrétním, co v extrémních situacích svého života prožil a o čem by nemohl vypovídat nikdo jiný. O Dobru a zlu píše tak, že se snaží ve svých románech realizovat svou vlastní zkušenost s dobrem a zlem. Zločin pro něho není jen běžný společenský fenomén, i on strávil ve věznici několik let, kladl si otázku zda to, za co se tam dostal byl zločin či jen „nevinná společenská revolta“.

Cílem této práce bude postihnout různé aspekty dobra a zla ve vybraných dílech F.M. Dostojevského. Zejména půjde o vztah dobra a zla v proměnách moderní společnosti, ustavení prostřednictvím rozmanitých pohledů na svět a jejich podobu v mezilidských vztazích. Dalším účelem práce bude zachytit přerod zla v dobro a roli lásky a trestu při něm.

Tato práce je rozdělena do devíti kapitol z nichž prvních šest se zabývá mým osobním pohledem na problematiku dobra a zla u Dostojevského. Sedmá kapitola podává různé pohledy Dostojevského následovníků, myslitelů na dobro a zlo. Následuje závěr a seznam použité literatury. Středem této práce jsou čtyři kapitoly pojmenované podle čtyř Dostojevského děl (Idiot, Zločin a trest, Bratři Karamazovi, Běsi) z nichž každá představuje konkrétní pohled na problematiku dobra a zla.